Můj kapesníček

23. 2. 2016 17:43
Rubrika: Lidé kolem nás | Štítky: Dárek , půst

Když mi byly asi čtyři roky, měla jsem oblíbený jeden plátěný kapesníček. Byl malý s červeným lemem a s nějakým obrázkem-už nevím, co na něm bylo. Měla jsem ho moc ráda a všude jsem ho tahala... Některé děti mají oblíbeného plyšáčka nebo panenku, já jsem měla svůj kapesníček.
Jednoho dne se u nás konala sbírka oblečení na charitu (to ještě nebyly ty kontejnery na textil). Mamka mi vysvětlovala, kam potom to všechno oblečení jde a že ho potom využijí třeba chudí rodiče, kteří nemají moc peněz, aby koupili dětem oblečení, a my jim tak moc pomůžeme... „Pomáhala“ jsem mamce s balením starého oblečení, které jsme dávaly do velkých tašek. Když už jsme měly hotovo, zeptala se mě mamka, jestli bych nechtěla taky sama něco poslat nějakému chudému chlapečkovi nebo holčičce. Já jsem odešla a přinesla jsem svůj kapesníček. Dodnes vidím, jak ho naposledy pečlivě skládám a ukládám do tašky. Asi jsem si moc neuvědomovala, že už ho nikdy neuvidím, ale měla jsem radost, že z něj bude mít někdo stejnou radost jako já.

Dnes mi je jasné, že můj kapesníček nejspíš někam zapadl a k nikomu asi nedorazil, ale jsem ráda, že mi tenhle zážitek zůstal alespoň trochu v paměti, protože právě teď v době postní, kdy se mi občas těžko „opouští“ věci, na kterých dost lpím, je mi velkou posilou...

Zobrazeno 1548×

Komentáře

katinka

Třeba nezapadl ;) Podle mých zkušeností kapesníky umí nejen mizet, ale také se záhadně objevovat :)

Ludmila Sobotková (Lidunka)

To je fakt :D stejně jako propisky a ponožky :D

Zobrazit 10 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková